Byli jsme se sestrou na procházce, napadlo nás, že půjdeme na hřbitov zapálit svíčku naší babičce. Pak jsme si ještě šly prohlédnout pomníky na okolních hrobech. Zastavily jsme se u hrobu ročního chlapečka Matěje. Najednou jsdme uslyšely chrápání. Zvuky vycházely z vedlejšího hrobu. Hrozně jsme se lekly. Pak jsme usylyšely bouchání, jako by se někdo dobýval z hrobu. Nevěděly jsme, co máme dělat. Raději jsme rychle utekly ven z hřbitova. Jenomže nás někdo začal honit! Viděly jsme průhledného muže a ženu s malým dítětem. Podle fotk jsme poznaly, že se jedná o toho malého mrtvého Matěje. Vzaly jsme nohy na ramena a utekly jsme domů. Jenomže tam nikdo nebyl, tak jsme zazvonily na sousedy. A otevřít nám přišli právě ti lidé, co jsme viděly na hřbitové! Utíkaly jsme k dalším a dalším dveřím - a všude nám otevírali ti samí lidé! Za chvíli sse vrátili rodiče z nákupu. Hurááá!! Záchrana! Už nikdy nepůjdeme samy na hřbitov!